Upozornění na reklamu

Vydává Josef Kroupa jako soukromá osoba.

Texty, obrázky, fotografie a grafiky jsou chráněny autorským zákonem, i když to nebude výslovně uvedeno nebo vyznačeno symbolem ©.

Totéž platí o uváděných chráněných obchodních známkách a značkách. Nerozhoduje, zda je či není připojeno označení ® či ™.

Obsah těchto webových stránek nesmí být kopírován, rozšiřován, měněn nebo zpřístupňován třetím osobám ke komerčním účelům a je určen jen pro osobní využití.

Šéfredaktor: Josef Kroupa, redaktorka: Blanka Kroupová, grafické zpracování (hlavička a barevné schéma): Jana Šouflová.

Nevyžádané příspěvky redakce nevrací.


počítadlo.abz.cz

ODYSEA OKOLO ODPADU

„Mistře, co budu dlužná?“ oslovila dobře živená paní vychrtlého opraváře s logem firmy na zádech montérek, který přišel vyměnit prasklou záchodovou mísu.

„Paní, nepospíchejte! Ještě jsem ji neusadil a vy už na mě, co budete platit! My jsme seriózní podnik. Nejprve kvalita, a pak odměna!“ zpražil mužík paní domu, rozložil vercajk a povídá: „Ne ne, nikam nechoďte. Přidržte mi tady ty dveře od záchodu. Teď abych vyndal tu stařešinu. Sakra, to je tíha! Já se tady u vás udřu. Není tu k hnutí! Ale že by tady bylo aspoň čisto, to taky není. To jste tady nemohla vytřít? Než začnu pracovat, mám rád na pracovišti čistotu a pořádek!“

Opravář se rozhlédl, jak jeho slova působí.

„Kdyby přišel šéf na kontrolu, ten by měl řečí! No a teď mi podejte špachtli, kladivo a támhletu gumovou manžetu. Jasně, povídám z gumy! Sakra ženská, na co máte voči? Hned vedle pucvole, jak leží pakunky, no tam mezi silkama a francouzákem. No to to trvalo! Vemte si z vercajku sekáček a přisekněte špalíček. Bože, dyť máte vobě ruce levý,“ úpěl instalatér s velkým žlutým nápisem na zádech.

Zapálil si cigáro. „Ženská, jděte od toho, já si připravím sádru. Kde máte sádru? Já to věděl. Nemáte! Teď abych vzal tu naši, firemní, z dovozu. To bude šéf nadávat, že mu zrujnuju živnost. Víte vůbec, co to stojí?“

Ilustrace

Mísa s prasklinou opustila své lože, když v tom se z rezervoáru začala na podlahu řítit voda. „Ženská, co to děláte!“ křičel muž se žlutým nápisem na zádech, „Vy dovedete člověka vynervovat! V rozčilení jsem spláchnul. To jste mi nemohla připomenout, že je v nádržce voda? Teď jsem celej mokrej a ještě nastydnu. Jedu se domů převlíknout.“

Trochu se uklidnil a povídá: „Tu cestu si ovšem musím započítat. Paní, zavolejte mi taxík!“ dodal přísně.

„Půjčila bych vám nějaké montérky po manželovi,“ vzchopila se k chabému odporu domácí paní.

„Tedy vaše starosti na moji hlavu!“ řekl opovržlivě muž v mokrých montérkách se žlutým nápisem na zádech. „Přijde šéf kapitalista, uvidí, že jsem nepředpisově oblečenej, že nemám na zádech firemní znak a strhne mi ze mzdy dvacet procent!“

Zapálil si provlhlou cigaretu a se slovy „takový malý vobčerstvení by, až se vrátím, taky bodlo“ sestupoval zvolna k čekajícímu taxiku.


Text a ilustrace © Jaroslav Dodal